VÁNOCE A VÁNOČNÍ ZVYKY U NÁS A JINDE

ADVENT
Adventus = přicházející. Od tohoto latinského výrazu je odvozen název
předvánočního období zvaného advent. Doba čtyř týdnů před Vánocemi,
která představuje období čekání na příchod narození Božího syna Ježíše
Krista. Pro středoevropské země se současně pojí s obdobím začínající
zimy.
K počátku adventu patří jeden zvyk – zažíhání adventního věnce. Adventní
věnec má čtyři svíce, každá představuje jednu neděli do Štědrého dne.
Každou neděli se rozsvěcí další a další svíčka, až o poslední adventní neděli
zazáří všechny. Tento krásný symbol má svou doloženou historii začínající
v 18. století v Německu.

SV. BARBORA
Svátek sv. Barbory je 4. prosince. V tento den si domů neseme „Barborku“,
větvičku třešně, která ve vodě do Vánoc vykvete. Dříve se věřilo, že pokud
větvička rozkvete, bude v domě svatba. Děvčata je proto pečlivě opatrovala
vložené do vody, schovala je obvykle do chléva, kde byla nejstálejší teplota.
Navíc je postřikovala vodou nabranou do úst, aby účinek byl zcela osobní a
voda měla správnou teplotu. Pokud větvička vykvetla, dívka měla
v následujícím roce naději na svatbu.

MIKULÁŠ
Svátek sv. Mikuláše je 6. prosince. Mikuláš se narodil roku 280 v Řeckém
Patrasu a zemřel okolo roku 342. Byl biskupem v Myře v Lýkii na
jihozápadě Malé Asie. Den jeho smrti, 6. prosinec, se stal oslavovaným
svátkem, který slaví děti i dospělí. Mikuláš byl v legendách jako přítel dětí,
ochránce manželů, patron námořníků a vězňů. Mikuláše na jeho pouti k
dětem doprovázejí andělé a čert. Mikuláš děti obchází a obdarovává den
předem – 5. prosince. Tento svátek patří k vrcholům adventních zvyků.
U nás má Mikuláš podobu dobrosrdečného patrona, který je dodnes
zobrazován jako stařec s bílým plnovousem. Doprovází ho – anděl
(zosobnění dobra) a čert (démon zla). Mikuláš je díky legendám oblečen
jako skutečný biskup s berlou v ruce.

VÁNOCE
Vánoce jsou jedny z hlavních svátků v roce, které slaví mnohé národy. Jsou
umístěny do zimního období. Podle křesťanského náboženství jsou to
svátky narození Ježíše Krista – 24. prosince.
Jak vzniklo slovo „vánoce“?
Toto slovo žije už do pradávna. Je vlastně zkomoleninou. Naši předkové
slavívali slunovrat od 21. prosince do Nového roku – tedy 12 svátečních dnů
– to byly kdysi symboly 12 příštích měsíců. Svátkům zimního slunovratu se
říkalo „čas o 12 nocích“, později „dvanáctnoce“, „dvánnoce“ a nakonec
„vánoce“.

ŠTĚDRÝ DEN
Patří k nejvýznamnějším dnům v roce. S Vánocemi se kloubily i pradávné
zvyky, spojené s věštěním budoucnosti. Hlavním bodem tohoto slavnostního
dne byla večeře.

Štědrovečerní večeře
Dříve se na štědrovečerním stole objevovala jídla symbolická – houby,
hrách, jáhly, vánočka. Ryby dříve jedli jen v jižních Čechách a odtud se
teprve rozšířily do ostatních krajů. Za starých časů, kdy nebyla čokoláda a
jižní ovoce, podávalo se domácí ovoce, jídla s medem – doma pečené
oplatky slepené medem, krupice s medem. K večeři se mohlo zasednout, až
když ponocný zatroubil na pastýřský roh pěknou koledu. Na Valašsku se
začalo večeřet, až když na nebi vyšla první hvězda. Na Štědrý den se
myslelo i na dobytek, drůbež, psa i kočku. V tento vánoční den prý zvířata
rozumí lidské řeči a stěžují si na špatné zacházení. Proto i dnes někteří lidé
věší pro zvířátka v lese na stromy jablka, mrkve, oříšky.. Dnes – rybí
polévka, smažená ryba a bramborový salát.
Vánočka – poprvé se o ní dozvídáme od Petra Chelčického pod názvem
„calta“. Její původní chlebový tvar byl hněten na „húsky“, „štědrovnice“,
„pletence“, „vrkoče“ a zejména „vánočky“ napodobující dítě v peřince.
Největší vánočku upekli v roce 1867 v Krásné Lípě u Rumburka. Vážila 4
metráky. Spotřebovalo se na ni 2 metráky mouky, 4 kg droždí, 4 kg
hrozinek, 35 kg cukru, 300 ks vajec a různá voňavá koření.

SYMBOLY VÁNOC
Nyní je symbolem vánoc stromeček, ale dříve to byly jesličky nebo také
říkáme betlém. Lidé si jesličky vyráběli ze dřeva, z hlíny, vosku, ze sádry,
malovali je na dřevo i na papír. Vždy ale představovaly ten známý výjev
svaté rodiny s děťátkem v chlévě, v pozadí město Betlém a zářící kometa.
Mezi nejkrásnější betlémy svého druhu patří vyřezávaný třebechovický
betlém ve východních Čechách se 400 pohyblivými figurkami. Vznikl na
přelomu 19. a 20. století. Ve francouzském městě (Les Baux) zase mají
zvláštní živý betlém. Lidé představují Josefa a Marii, živé děťátko hraje
Ježíška, ostatní andělíčky a další postavy. Jezdí sem z mnoha míst lidé, aby
se podívali na hezký živý betlém.
Tradici jesliček začala vytlačovat tradice nová – vánoční stromeček. Zvyk
zdobit vánoční stromeček k nám přišel někdy v pol. 19. století z německých
měst. Dnes si bez vonícího stromku vánoce nedovedeme představit.

Vánoční dárky
V české vánoční tradici v představách dětí naděluje malý Ježíšek, tajně.
V průběhu Štědrého dne či večera obvykle přinese nejen dárky, ale i
ozdobený vánoční stromek. Zvoněním pak oznámí nadílku.
Rozšíření vánočních darů dětem na našem území a jejich spojení
s představou božského dítěte Ježíška souvisí zřejmě s německým vlivem.
Prvním písemně doloženým dárkem v Čechách je modlitební kniha, kterou
králi Jiřímu z Poděbrad věnovala na Štědrý den roku 1466 jeho druhá
manželka Johana z Rožmitálu.

Vánoční pohlednice
První vánoční přání se objevilo v roce 1841 ve skotském Edinburgu.
Koledy
Koleda je píseň, ale i dar, který koledník dostává. V koledách se vzpomíná
na narození Ježíška, ale také se v nich vyslovují přání všeho dobrého
v nastávajícím roce. Koledovat se chodilo na druhý svátek vánoční – na
Štěpána (26. prosince). První zprávy o koledách a jejich názvy v Čechách
pocházejí z roku 1462.

Jmelí
Jmelí je symbolem štěstí v novém roce. Roste v korunách stromů. Lidé si ho
doma zavěšují ke stropu, aby pod ním mohli procházet nebo se líbat.

VÁNOČNÍ ZVYKY A POVĚRY
O vánocích a zejména o Štědrém dnu se od nepaměti věří, že má tajemnou
moc, s jejímž přispěním se dá budoucnost nejen předvídat, ale může se i
ovlivnit.
Rozkrajování jablka – komu tvoří jaderník hezkou pravidelnou
hvězdičku, bude dlouho živ a šťasten. Kdo má křížek, brzy zemře.
Barborky – na svátek sv. Barbory (4.12.) se utrhnou třešňové
větvičky, kterými se vyzdobí pokoje. Dříve dívky dávaly větvičkám
jména chlapců a věřily, že se vdají za toho, čí větvička rozkvete.
Patky od vánoček – která dívka sebere o vánocích devět patek od
vánoček, do roka se vdá.
Házení střevícem – dívka se zády otočí ke dveřím a hodí střevíc přes
rameno. Pokud dopadne špičkou ke dveřím, dívka se vdá.
Lichý host – nikdy se nedávejte zvát do rodiny, kde byste o Štědrém
večeru byli lichými. Nevěstí to nic dobrého.
Louskání ořechů – když začínáte u stolu louskat ořechy, první čtyři
prozradí, jaké je vaše zdraví. Jsou-li jádra pěkná bílá, je všechno v
nejlepším pořádku. Jsou-li načernalá, znamená to nemoc a všechna
čtyři jádra černá znamenají smrt.
Šupiny z kapra – dávají se pod talíř, nebo do peněženky, aby se tě
držely v příštím roce peníze. Někde dávají i koruny.
Čočka – večeří se čočka, aby se člověka držely peníze.
Lití olova – ze vzniklého obrazce se hádá, jaká bude budoucnost.
Sedm hrnečků – pod každý hrneček se vloží jeden symbol. Peníz
znamená bohatství, uhlí signalizuje nemoc, prsten svatbu nebo aspoň
lásku, hřebínek varuje před nedostatkem, šáteček věští cestu, chléb
štěstí a dudlík miminko. Pak stačí, když si zavážeme oči, zamícháme
hrnečky a jeden si zvolíme. Tímto zvykem se hádala budoucnost.
Pouštění svíček – svíčky se pouští v ořechových skořápkách po vodě
v nějaké nádobě. Komu odepluje svíčka ode všech nejdál, tak se
dostane také od rodiny nejdále – na školu, odcestuje…
Zapalování františků a purpury.
Věšení jablek, mrkví, oříšků na stromy v lese pro zvířata.
Zlaté prasátko – pokud se drží celý den půst, uvidí člověk večer zlaté
prasátko.
Věšení adventních věnců – adventní věnce mají čtyři svíčky, které
symbolizují čtyři neděle před vánocemi.
Ovazování vánočního stolu – nohy vánočního stolu se ovazovaly
provazem nebo řetězem, aby rodina zůstala při sobě.
Líbání pod vánočním jmelím.

NOVÝ ROK
Novodobé symboly budoucího štěstí jsou kominíček, čtyřlístek, prasátko.
Na Nový rok se nemá jíst maso opeřenců – aby s ním neuletělo štěstí.

SV. TŘÍ KRÁLŮ
Tímto svátkem – 6. ledna – končil čas Vánoc. Tento den se koná mše,
kterou se otvírá další roční epocha.
Tři králové jsou patroni poutníků a hříšníků. Byli to jistí mudrci z východu,
kteří následovali betlémskou hvězdu a poklonili se Ježíškovi. Tři krále z
nich udělal až věhlasný italský malíř Giotto. Na jedné fresce je ztvárnil s
korunami a od té doby jsou z nich králové.
V pozdějších legendách (patrně až v 7. století) dostali i jména - Kašpar,
Melichar a Baltazar - a každému z nich byly připsány i dary, které měli
Ježíškovi přinést:
Kašpar zlato (znak královské důstojnosti),
Melichar kadidlo (užívané při obětech a modlitbách) a
Baltazar myrhu (rovněž vonnou pryskyřici jako znak Ježíšova
člověčenství).
Obchůzka – tři chlapci převlečeni do královských převleků, na hlavě mají
královskou čepici z papíru. V rukou nesli papírovou hvězdu – kometa a
doma vyrobenou kadidelnici, kterou vykuřovali navštěvovaná stavení a
čerstvě posvěcenou křídu, kterou psali nade dveře datum obchůzky a své
žehnající iniciály – K + M + B (Kašpar, Melichar a Baltazar)

Zdroj: http://www.kfbz.cz/html/kdk/download/Vanoce%20a%20zvyky.pdf

 

Kategorie - Tagy

Fotografie

Další zajímavosti

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první.

Další zajímavé události

Kalendář akcí

Zajímavé události