Oblékání kroje je dnes projevem úcty k předešlým generacím,

Slovácké slavnosti vína patřily také dětem. Představily se děti z menších i větších národopisných souborů – z bohatého Podluží, hanáckého Slovácka, Kyjovska, ale také ze Strážnice, ze samostatných krojových ostrůvků Rohatce i Vracova. Z Dolňácka se prezentovali krojovaní z  Veselska, Uherskoostrožska a Uherskohradišťska, včetně kunovického a buchlovického kroje.

Velkou různorodost regionu podtrhla oblast Uherskobrodska s kroji uherskobrodským, hradčovickým, vlčnovským, nivnickým, boršickým, bánovským, straňanským a březovským i typy lidového oděvu z Luhačovického Zálesí a horských oblastí Horňácka a moravských Kopanic.

Přehlídka dětských krojů ukázala rozmanitost regionálních typů svátečního, slavnostního či obřadního, který v současnosti oblékají děti školního i předškolního věku při světských i církevních slavnostech. Ty nejmenší děti doprovodí i tatínek nebo maminka oblečení v kroji. Prezentace dětského oblékání nebyla jen ukázkou krojové různorodosti, ale především ukázkou šikovnosti, obětavosti a pečlivosti žen, maminek či babiček, které umí ještě dnes kroj nejen vyprat a vyžehlit, ale mnohé i ušít či vyšít jednotlivé krojové součástky. Právě ony nám oblečou do krojů pro letošní krojovou přehlídku své děti.

Proč si je lidé v 18. a 19. století vyráběli? Proč se chtěli krojově odlišovat dědinu od dědiny, oblast od oblasti?

K šití krojů se původně používaly materiály, které si mohli lidé vypěstovat sami – len, konopí, vlna. Krojové součástky byly jednoduché, takže ani ušití nebylo náročné. K udržení krojů napomohla řada faktorů – jako zrušení nevolnictví, stoupání hospodářské úrovně měst i vesnic, rozšíření řemeslné a později textilní výroby, vliv módy, způsob zaměstnání obyvatelstva, případně potažmo jeho stavovská, sociální a třídní příslušnost. V jednotlivých oblastech, čím dál na východ, se udržel kroj ve větší míře právě z důvodu menší pohyblivosti, vrozeného konservatismu a přírodních podmínek. Na konci 17. století se právě farnosti staly nejpřirozenějšími, i když úzkými hranicemi pro regionální zvláštnosti.

Existuje nějaké vysvětlení pro to, proč se na Slovácku kroje při různých slavnostních příležitostech docela drží, kdežto ve zbytku republiky už spíše ne? Popište prosím důvody. Je to snad znak zaostalosti?

Už jsem se zmínila, proč se v oblasti Slovácka, potažmo Uherskohradišťska uchoval kroj v takové podobě. Na utváření kroje a jeho změny mělo vliv především prostředí. Oblečení obyvatelstva, živícího se zemědělstvím a podomáckým hospodařením, vznikalo před staletími z praktické potřeby, tradovalo se z pokolení na pokolení a měnilo se v důsledku životních potřeb a stylu. Lidový oděv byl ovlivněn různými dobovými a módními vlivy a historickými slohy, stejně jako novou průmyslovou textilní výrobou, která přinášela na trh různé tkaniny, jež ovlivnily základní prvky v odívání. Oblékání kroje je dnes projevem úcty k předešlým generacím, díky nim se stal lidový oděv fenoménem současného lokálního společenského a kulturního života.

Autor: Michael Lapčík
Zdroj: https://www.denik.cz/cestovani/porad-dyz-sem-byla-malucka-a-rozhovor-s-etnografkou-ludmilou-tarcalovou-20130907.html

 




Kategorie - Tagy

Fotografie

Další zajímavosti

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první.

Další zajímavé události

Kalendář akcí

Zajímavé události